Vyšrafované plochy značí oblasti obklopené zástavbou, u kterých je nějaká forma zástavby očekávatelná.
2003:
2008:
2012?
pátek 21. listopadu 2008
Proč se zabývat celým Vescem?
Následující obrázky ilustrují volné plochy ve Vesci v roce 2003, v roce 2008 a jak by mohly dopadnout po roce 2010, pokud by došlo k realizaci všech plánů na zástavbu. Připomeňme, že v řadě lokalit je dokonce počítáno s bydlením městským, umožňující výstavbu mnohapatrových bytových domů (oblast okolo nového kruhového objezdu na křižovatce Mařanova/Česká, lokalita U Zahradníka, dokonce i v oblasti Vyhlídková/Chatařská a nyní propíraná Nedbalova/Šumná/Dlouhá).
Vyšrafované plochy značí oblasti obklopené zástavbou, u kterých je nějaká forma zástavby očekávatelná.
2003:
2008:
2012?
Vyšrafované plochy značí oblasti obklopené zástavbou, u kterých je nějaká forma zástavby očekávatelná.
2003:
2008:
2012?
čtvrtek 13. listopadu 2008
Na zastupitelstvu se o budoucnosti Vesce nehlasovalo!
Bod, ve kterém se měla kritizovaná změna územního plánu projednávat, byl před začátkem zasedání zastupitelstva dne 30.10. z projednávání stažen. Podle informací primátora Jiřího Kittnera se tak stalo díky tomu, že na veřejném projednávání mezi občanským sdružením Náš Vesec a zástupci investora a města nedošlo ke shodě a nalezení nějakého oboustranně uspokojivého kompromisu.
Jaromír Baxa pak ve vystoupení připomněl, že čekání na nějaké ústupky ze strany nespokojených občanů, je zbytečné. Připomněl existenci kompromisní varianty z roku 2000, která stanovila hranici výstavby za jednou řadou domů podél ulice Šumná.
Upozornil také, že současný územní plán předpokládal, že v celém Vesci dojde k k výstavbě maximálně 200 bytů, především v rodinných domech, a tato varianta tento počet značně převyšuje a to na ploše, kde taková výstavba značně poškozuje krajinný ráz a přírodu.
Během projednávání petice se zastupitelé z řad opozice a Unie pro sport a zdraví podivovali nad tím, že takto významná změna je projednávána v balíku s mnoha dalšími a není vůbec diskutována. Rada města byla také dotazována, proč organizuje jednání s občany až v momentě, kdy občané sepisují petice a když už mohlo být o záměru dávno rozhodnuto (poprvé měl být projednáván již 4.9.2008). Opakovaly se stížnosti na neexistenci městského architekta, přílišné vycházení vstříc developerům a podobně. Z. Kocumová pak přečetla postoj bývalého primátora Ježka, z doby před deseti lety, že jde o cenné území, které by bylo škoda zastavit. J. Kittner toto ovšem komentoval s tím, že město žije z budoucnosti a ne z deset let starých výroků bývalého vedení.
Z. Leszkoven pak za občany Vesce požádal zastupitele, aby tedy v případě schválení tohoto projektu město rozšířilo tamní komunikace, tak aby nebylo ohroženo zdraví chodců. Investor se totiž vyjádřil, že co se týče okolních úprav komunikací, tak to není problém jeho, ale města. Občanské sdružení vyslovilo prosbu, aby se zastupitelé přišly na ono údolí podívat a posoudili, jestli je navrhovaná změna adekvátní či nikoliv.
Hlasováním pak vzalo zastupitelstvo petici občanů Vesce na vědomí.
---
Zároveň bych rád tímto poděkoval všem, kdo na radnici přišli a vyjádřili tak přímo v sále nespokojenost s návrhem zastavět Vesecké údolí.
Jaromír Baxa
Pozn. V době psaní článku nebyl k dispozici ještě zápis z jednání, proto prosím omluvte případné nepřesnosti ve vyjádřeních. Byly způsobeny špatnou pamětí a ne snahou zkreslit smysl.
Jaromír Baxa pak ve vystoupení připomněl, že čekání na nějaké ústupky ze strany nespokojených občanů, je zbytečné. Připomněl existenci kompromisní varianty z roku 2000, která stanovila hranici výstavby za jednou řadou domů podél ulice Šumná.
Upozornil také, že současný územní plán předpokládal, že v celém Vesci dojde k k výstavbě maximálně 200 bytů, především v rodinných domech, a tato varianta tento počet značně převyšuje a to na ploše, kde taková výstavba značně poškozuje krajinný ráz a přírodu.
Během projednávání petice se zastupitelé z řad opozice a Unie pro sport a zdraví podivovali nad tím, že takto významná změna je projednávána v balíku s mnoha dalšími a není vůbec diskutována. Rada města byla také dotazována, proč organizuje jednání s občany až v momentě, kdy občané sepisují petice a když už mohlo být o záměru dávno rozhodnuto (poprvé měl být projednáván již 4.9.2008). Opakovaly se stížnosti na neexistenci městského architekta, přílišné vycházení vstříc developerům a podobně. Z. Kocumová pak přečetla postoj bývalého primátora Ježka, z doby před deseti lety, že jde o cenné území, které by bylo škoda zastavit. J. Kittner toto ovšem komentoval s tím, že město žije z budoucnosti a ne z deset let starých výroků bývalého vedení.
Z. Leszkoven pak za občany Vesce požádal zastupitele, aby tedy v případě schválení tohoto projektu město rozšířilo tamní komunikace, tak aby nebylo ohroženo zdraví chodců. Investor se totiž vyjádřil, že co se týče okolních úprav komunikací, tak to není problém jeho, ale města. Občanské sdružení vyslovilo prosbu, aby se zastupitelé přišly na ono údolí podívat a posoudili, jestli je navrhovaná změna adekvátní či nikoliv.
Hlasováním pak vzalo zastupitelstvo petici občanů Vesce na vědomí.
---
Zároveň bych rád tímto poděkoval všem, kdo na radnici přišli a vyjádřili tak přímo v sále nespokojenost s návrhem zastavět Vesecké údolí.
Jaromír Baxa
Pozn. V době psaní článku nebyl k dispozici ještě zápis z jednání, proto prosím omluvte případné nepřesnosti ve vyjádřeních. Byly způsobeny špatnou pamětí a ne snahou zkreslit smysl.
středa 5. listopadu 2008
Setkání s investorem a prezentace výstavby II. etapy Zahradního města
Dne 29. října se na liberecké radnici konala schůzka Občanského sdružení Náš Vesec (účastnilo se cca 15 lidí) s náměstkem primátora p. Ing. Ivo Paloušem, vedoucím odboru strategie a územní koncepce p. Ing. Petrem Kolomazníkem, architektem p. Ing. Arch. Pavlem Vaněčkem (f. Union Arch) a s panem Ing. Jiřím Ježkem (f. Duha Invest – předkladatel podnětu na změnu územního plánu). Pánové Ježek a Vaněček představili svůj návrh výstavby II. etapy Zahradního města.
Presentace začala promítáním obrázku, kde byly nafoceny dva klasické paneláky a namontovány do fotografie Šumné ulice. „Tohle bychom zde mohli postavit, pokud by neprošel v Zastupitelstvu návrh na změnu územního plánu“ pohrozil všem pan Ježek. „V těsném okolí Šumné ulice totiž územní plán už několik let počítá s městskou výstavbou“ doplnil. Napadl petici (nyní už je na ní cca 800 podpisů) a nelíbilo se mu ani zveřejnění celé kauzy v místním tisku. Dále vyprávěl, jak ho majitelka pozemků paní JUDr. Marcela Cellerová poprosila, aby zde postavil „něco krásného“, aby se sem mohla přistěhovat (paní doktorka má trvalé bydliště nedaleko od Prahy a v Praze advokátní kancelář). Další část pozemků patří panu Ing. Jiřímu Klímovi (Bytová výstavba CZ), ten je získal na začátku roku 2008 koupí od Sportovního areálu Ještěd (většinový podíl město Liberec).
Pokračoval pan architekt Pavel Vaněček s představováním návrhu výstavby. Byly promítány obrázky nízkoenergetických domů ze Sušice a několik dalších návrhů domů (jednalo se o dnešní tzv. viladomy – kostky obložené dřevem a o pavlačové domy). Pan architekt tvrdil, že by se pro něco takového jako panelové sídliště nesnížil, to by raději práci odmítl (pan architekt je dle informací oceněn v bývalém režimu za projekt sídliště Rochlice-Dobiášova)
Zajímavé byly informace o počtech bytů a pater v plánovaných viladomech. V původním návrhu, který je ke stažení na webu www.liberec.cz se počítá až s šestipatrovými domy a se 350 byty (II. etapa), v novinových článcích už pan Ježek hovořil o max. pětipatrových domech a na tomto jednání už se mluvilo „jen“ o max. čtyřpatrových domech a cca 200 bytech.
Následovala diskuze, z níž bych uvedl několik argumentů:
Pan Bernkopf se ptal, odkud se počítá tzv. biokoridor Lučního potoka. Dle informací p. Vaněčka je to od prvních stromů. Zaznělo zde, že paní majitelka „dala k dispozici“ část pozemku na volné využití. Jedná se ale o nezastavitelný kus mokřadu přímo u potoka, jehož využití by bylo stejně sporné. Panu Ježkovi bylo připomenuto, že v době kdy byl primátorem města, zasazoval se o nezastavění této louky, na což je i písemný důkaz z té doby. Pan Ježek toto popřel (lhal).
Pan Leszkoven argumentoval velmi spornou dopravní dostupností Šumné ulice (přes ulici Nedbalova). Jako řidič autobusu má k tomuto určitě co říct. Jako protiargument promítl pan Ježek fotografii Nedbalovy ulice a tvrdil, že je dostatečně široká a vhodná k napojení budoucího sídliště (cca 500 aut). Odbor dopravy prý napojení také doporučil. Na otázku pana Bernkopfa, jak je to z úzkými místy (většinou v soukromém vlastnictví) už pan Ježek neodpověděl.
Paní Wollmannová a p. Kopp se ptali pana Kolomazníka, jaký důvod měl jeho odbor, když v roce 2007 zde nedoporučil stavbu 26 RD s infrastrukturou a letos doporučil stavbu 350 bytů. Pan Ježek tvrdil, že se jednalo o podnět na jiné pozemky (opět lhal !). Jedná se o podnět na změnu územního plánu č. 43/25 (UK/7110/D13/07 (10. 1. 2007)). Tento podnět nebyl doporučen odborem ke schválení, ani nebyl doporučen Radou města Liberce. V odůvodnění se píše „Území je řešeno rozpracovanou studií Vesec-Zahradní město jako nezastavitelné ve vazbě na rekreační oblast Veseckého rybníka. Prochází zde biokoridor, území je chráněné a částečně zasažené zátopou“. Otázka na pana Kolomazníka tedy zněla: „Co se stalo od té doby (r. 2007), když Váš odbor (i Rada města Liberce) na tom samém pozemku o rok později (08/2008) doporučila postavit sídliště s 350 byty?“ Pan Kolomazník, jelikož neměl při ruce všechny dokumenty, odpověděl, že majitel pozemku má právo si podat podnět na změnu ÚP, jejich odbor je povinen se tím zabývat a v podstatě, že to pustili dál do Zastupitelstva, aby to rozhodli politici.
Diskuze byla zajímavá a zapojili se do ní téměř všichni lidé z o. s. Náš Vesec i sympatizanti. Panem Baxou i dalšími byl požádán pan náměstek Palouš, aby rozhodnutí o změně územního plánu dobře zvážili a aby navštívili ve Vesci ono krásné místo, o kterém se zde jednalo.
Panu Paloušovi i panu Kolomazníkovi patří velký dík za zorganizování tohoto jednání.
Presentace začala promítáním obrázku, kde byly nafoceny dva klasické paneláky a namontovány do fotografie Šumné ulice. „Tohle bychom zde mohli postavit, pokud by neprošel v Zastupitelstvu návrh na změnu územního plánu“ pohrozil všem pan Ježek. „V těsném okolí Šumné ulice totiž územní plán už několik let počítá s městskou výstavbou“ doplnil. Napadl petici (nyní už je na ní cca 800 podpisů) a nelíbilo se mu ani zveřejnění celé kauzy v místním tisku. Dále vyprávěl, jak ho majitelka pozemků paní JUDr. Marcela Cellerová poprosila, aby zde postavil „něco krásného“, aby se sem mohla přistěhovat (paní doktorka má trvalé bydliště nedaleko od Prahy a v Praze advokátní kancelář). Další část pozemků patří panu Ing. Jiřímu Klímovi (Bytová výstavba CZ), ten je získal na začátku roku 2008 koupí od Sportovního areálu Ještěd (většinový podíl město Liberec).
Pokračoval pan architekt Pavel Vaněček s představováním návrhu výstavby. Byly promítány obrázky nízkoenergetických domů ze Sušice a několik dalších návrhů domů (jednalo se o dnešní tzv. viladomy – kostky obložené dřevem a o pavlačové domy). Pan architekt tvrdil, že by se pro něco takového jako panelové sídliště nesnížil, to by raději práci odmítl (pan architekt je dle informací oceněn v bývalém režimu za projekt sídliště Rochlice-Dobiášova)
Zajímavé byly informace o počtech bytů a pater v plánovaných viladomech. V původním návrhu, který je ke stažení na webu www.liberec.cz se počítá až s šestipatrovými domy a se 350 byty (II. etapa), v novinových článcích už pan Ježek hovořil o max. pětipatrových domech a na tomto jednání už se mluvilo „jen“ o max. čtyřpatrových domech a cca 200 bytech.
Následovala diskuze, z níž bych uvedl několik argumentů:
Pan Bernkopf se ptal, odkud se počítá tzv. biokoridor Lučního potoka. Dle informací p. Vaněčka je to od prvních stromů. Zaznělo zde, že paní majitelka „dala k dispozici“ část pozemku na volné využití. Jedná se ale o nezastavitelný kus mokřadu přímo u potoka, jehož využití by bylo stejně sporné. Panu Ježkovi bylo připomenuto, že v době kdy byl primátorem města, zasazoval se o nezastavění této louky, na což je i písemný důkaz z té doby. Pan Ježek toto popřel (lhal).
Pan Leszkoven argumentoval velmi spornou dopravní dostupností Šumné ulice (přes ulici Nedbalova). Jako řidič autobusu má k tomuto určitě co říct. Jako protiargument promítl pan Ježek fotografii Nedbalovy ulice a tvrdil, že je dostatečně široká a vhodná k napojení budoucího sídliště (cca 500 aut). Odbor dopravy prý napojení také doporučil. Na otázku pana Bernkopfa, jak je to z úzkými místy (většinou v soukromém vlastnictví) už pan Ježek neodpověděl.
Paní Wollmannová a p. Kopp se ptali pana Kolomazníka, jaký důvod měl jeho odbor, když v roce 2007 zde nedoporučil stavbu 26 RD s infrastrukturou a letos doporučil stavbu 350 bytů. Pan Ježek tvrdil, že se jednalo o podnět na jiné pozemky (opět lhal !). Jedná se o podnět na změnu územního plánu č. 43/25 (UK/7110/D13/07 (10. 1. 2007)). Tento podnět nebyl doporučen odborem ke schválení, ani nebyl doporučen Radou města Liberce. V odůvodnění se píše „Území je řešeno rozpracovanou studií Vesec-Zahradní město jako nezastavitelné ve vazbě na rekreační oblast Veseckého rybníka. Prochází zde biokoridor, území je chráněné a částečně zasažené zátopou“. Otázka na pana Kolomazníka tedy zněla: „Co se stalo od té doby (r. 2007), když Váš odbor (i Rada města Liberce) na tom samém pozemku o rok později (08/2008) doporučila postavit sídliště s 350 byty?“ Pan Kolomazník, jelikož neměl při ruce všechny dokumenty, odpověděl, že majitel pozemku má právo si podat podnět na změnu ÚP, jejich odbor je povinen se tím zabývat a v podstatě, že to pustili dál do Zastupitelstva, aby to rozhodli politici.
Diskuze byla zajímavá a zapojili se do ní téměř všichni lidé z o. s. Náš Vesec i sympatizanti. Panem Baxou i dalšími byl požádán pan náměstek Palouš, aby rozhodnutí o změně územního plánu dobře zvážili a aby navštívili ve Vesci ono krásné místo, o kterém se zde jednalo.
Panu Paloušovi i panu Kolomazníkovi patří velký dík za zorganizování tohoto jednání.
neděle 26. října 2008
středa 15. října 2008
Setkání městských zastupitelů a zástupců občanských sdružení s občany ohledně plánované zástavby města Liberce
Dne 9.10.2008 se v Severočeském muzeu konalo setkání městských zastupitelů a zástupců občanských sdružení s občany. Hlavním tématem tohoto setkání byla plánovaná zástavba města Liberce. Organizovali ho občanská sdružení Čmelák a Staré město.
Na setkání jsme prezentovali naše nově vzniklé občanské sdružení Náš Vesec a seznámili občany s plánovanou zástavbou Veseckého údolí. Velice nás těší podpora a nesouhlas občanů, ale i zúčastněných zastupitelů k plánované zástavbě. Jsme velice vděční pořadatelům za pozvání a těšíme se na další spolupráci.
Děkujeme občanskému sdružení Staré město, občanskému sdružení Čmelák a serveru www.nasliberec.cz.
Na setkání jsme prezentovali naše nově vzniklé občanské sdružení Náš Vesec a seznámili občany s plánovanou zástavbou Veseckého údolí. Velice nás těší podpora a nesouhlas občanů, ale i zúčastněných zastupitelů k plánované zástavbě. Jsme velice vděční pořadatelům za pozvání a těšíme se na další spolupráci.
Děkujeme občanskému sdružení Staré město, občanskému sdružení Čmelák a serveru www.nasliberec.cz.
sobota 27. září 2008
Soulad návrhu s územním plánem
Záměr vyvolává změnu územního plánu města Liberec (dále jen ÚPML).
Oproti ÚPML záměr rozšiřuje plochu bydlení městského i na volné nezastavěné území, kde je v současné době navržený trvalý travní porost (TTP) a ostatní plochy v krajině.
Dle schválených regulativů ÚPML výška a hmota objektů musí respektovat okolní zástavbu , nepřijatelné jsou výškové a hmotové dominanty narušující architektonický charakter území a významné průhledy (str. 49 regulativů).
Navržené objekty toto nerespektují, jejich hmota i navržená polažnost převyšují okolní zástavbu tvořenou jednotlivými rodinnými domy s max. výškou 2NP a podkroví.
Území je únosné pro cca max. 4NP objekty včetně podkroví, tzv. viladomy menších rozměrů, ale stávající regulativy ÚPML pro bydlení městské neřeší prostorovou regulaci (a to jak výškovou regulaci, tak intenzitu využití pozemků, takže na plochách bydlení městského je možno realizovat i například 12ti podlažní věžové domy s hustotou zastavěného území 400 obyv./ha (sídliště Rochlice).
Navrhovaných cca 300 bytových jednotek přináší do území dalších minimálně 600-750 obyvatel, což vyvolává zvýšenou dopravní zátěž území, které na to ovšem není vůbec připravené.
Předložená studie záměru mění dopravní koncepci v dané lokalitě. V ÚPML navržená místní obslužná komunikace (KMO) propojující ulici Dlouhou a Šumnou nebyla realizována. Dále předložená studie se zásadně odchyluje od záměru ÚPML. Plochy pro bydlení městské jsou rozšířeny až do nivy bezejmenného potoka – levostranného přítoku Lučního potoka. Dochází tak k likvidaci přirozených přírodních prvků v území a k likvidaci záměru ÚPML. Navržené malé vodní nádrže s doprovodnou zelení.
Dopravní obslužnost navrhované výstavby je navržena po nové místní obslužné komunikaci, ve studii však chybí její širší vztahy a vazby na okolí. V tomto ohledu studie nerespektuje v ÚPML navržené dopravní řešení – pokračování místní obslužné komunikace ulicí Dlouhou s vyústěním do kruhové křižovatky u ulice České s navrženou obsluhou tomhoto území prostředky městské hromadné dopravy (též VPS D17). Studii zaúsťuje obslužnou komunikaci do ulice Nedbalovy, která nemá odpovídající parametry včetně problematického napojení na ulici Českou a bude velmi problematické je realizovat.
Pokud by nedošlo k naplnění ÚPML – zajištění MHD procházející novou MOK, byla by docházková vzdálenost z těžiště plochy cca 600 m na nejbližší zastávku MHD.
Záměr je oproti ÚPML cca 2,5 × plošně rozsáhlejší a přináší do území neúměrnou zátěž území a to jak novými obyvateli, tak především dopravou individuální (cca 300 aut, pro která bude nutno v ploše vybudovat odpovídající parkovací stání. Hustota zástavby nekoresponduje příliš ani s pojmem Zahradní město, kde má být velký podíl zeleně s rozptýlenými objekty bydlení. ÚPML navrhuje v území Šumná – Dlouhá (Zahradní město) 210 bytů, z toho 50 v RD.
Studie naopak navrhuje jen v druhé etapě 300 bytů!!! To je o 1/3 více než v ÚPML a na výrazně menší ploše. kolik bytů je nyní projektováno v 1. etapě při ulici Nedbalově a nad ulicí Šumnou směrem k hřbitovu není známo.
V rámci studie se navrhuje v podstatě až jednolitá uliční zástavba sestupující do přírodně cenné údolní nivy Lučního potoka (ze zákona významný krajinný prvek, prochází jím lokální biokoridor a Evropsky významná lokalita CZ0513254.
Veřejné prostranství je v navrhovaném souboru suplováno polyfunkčním objektem v okrajové části lokality. Při řešení takto velkého souboru, počtem obyvatel přesahujícím velikost např. Oldřichova v Hájích, Křížan a dalších obcí, by zasluhovalo vymezení veřejných prostranství větší pozornost. Bylo by dobré, aby i v budoucnu u takto velkých projektů bylo respektováno, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 metrů. Pozemky veřejných prostranství určených k užívání osobami uvedených v §2 odst. 2 písm. e zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (např. těhotné ženy, osoby s dětmi do 3 let s kočárky aj.) se v zastavitelných plochách vymezují o minimální rozloze 500 m2 a minimální šířce 10m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určených pro odstavování a pohyb motorových vozidel.
Oproti ÚPML záměr rozšiřuje plochu bydlení městského i na volné nezastavěné území, kde je v současné době navržený trvalý travní porost (TTP) a ostatní plochy v krajině.
Dle schválených regulativů ÚPML výška a hmota objektů musí respektovat okolní zástavbu , nepřijatelné jsou výškové a hmotové dominanty narušující architektonický charakter území a významné průhledy (str. 49 regulativů).
Navržené objekty toto nerespektují, jejich hmota i navržená polažnost převyšují okolní zástavbu tvořenou jednotlivými rodinnými domy s max. výškou 2NP a podkroví.
Území je únosné pro cca max. 4NP objekty včetně podkroví, tzv. viladomy menších rozměrů, ale stávající regulativy ÚPML pro bydlení městské neřeší prostorovou regulaci (a to jak výškovou regulaci, tak intenzitu využití pozemků, takže na plochách bydlení městského je možno realizovat i například 12ti podlažní věžové domy s hustotou zastavěného území 400 obyv./ha (sídliště Rochlice).
Navrhovaných cca 300 bytových jednotek přináší do území dalších minimálně 600-750 obyvatel, což vyvolává zvýšenou dopravní zátěž území, které na to ovšem není vůbec připravené.
Předložená studie záměru mění dopravní koncepci v dané lokalitě. V ÚPML navržená místní obslužná komunikace (KMO) propojující ulici Dlouhou a Šumnou nebyla realizována. Dále předložená studie se zásadně odchyluje od záměru ÚPML. Plochy pro bydlení městské jsou rozšířeny až do nivy bezejmenného potoka – levostranného přítoku Lučního potoka. Dochází tak k likvidaci přirozených přírodních prvků v území a k likvidaci záměru ÚPML. Navržené malé vodní nádrže s doprovodnou zelení.
Dopravní obslužnost navrhované výstavby je navržena po nové místní obslužné komunikaci, ve studii však chybí její širší vztahy a vazby na okolí. V tomto ohledu studie nerespektuje v ÚPML navržené dopravní řešení – pokračování místní obslužné komunikace ulicí Dlouhou s vyústěním do kruhové křižovatky u ulice České s navrženou obsluhou tomhoto území prostředky městské hromadné dopravy (též VPS D17). Studii zaúsťuje obslužnou komunikaci do ulice Nedbalovy, která nemá odpovídající parametry včetně problematického napojení na ulici Českou a bude velmi problematické je realizovat.
Pokud by nedošlo k naplnění ÚPML – zajištění MHD procházející novou MOK, byla by docházková vzdálenost z těžiště plochy cca 600 m na nejbližší zastávku MHD.
Záměr je oproti ÚPML cca 2,5 × plošně rozsáhlejší a přináší do území neúměrnou zátěž území a to jak novými obyvateli, tak především dopravou individuální (cca 300 aut, pro která bude nutno v ploše vybudovat odpovídající parkovací stání. Hustota zástavby nekoresponduje příliš ani s pojmem Zahradní město, kde má být velký podíl zeleně s rozptýlenými objekty bydlení. ÚPML navrhuje v území Šumná – Dlouhá (Zahradní město) 210 bytů, z toho 50 v RD.
Studie naopak navrhuje jen v druhé etapě 300 bytů!!! To je o 1/3 více než v ÚPML a na výrazně menší ploše. kolik bytů je nyní projektováno v 1. etapě při ulici Nedbalově a nad ulicí Šumnou směrem k hřbitovu není známo.
V rámci studie se navrhuje v podstatě až jednolitá uliční zástavba sestupující do přírodně cenné údolní nivy Lučního potoka (ze zákona významný krajinný prvek, prochází jím lokální biokoridor a Evropsky významná lokalita CZ0513254.
Veřejné prostranství je v navrhovaném souboru suplováno polyfunkčním objektem v okrajové části lokality. Při řešení takto velkého souboru, počtem obyvatel přesahujícím velikost např. Oldřichova v Hájích, Křížan a dalších obcí, by zasluhovalo vymezení veřejných prostranství větší pozornost. Bylo by dobré, aby i v budoucnu u takto velkých projektů bylo respektováno, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 metrů. Pozemky veřejných prostranství určených k užívání osobami uvedených v §2 odst. 2 písm. e zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (např. těhotné ženy, osoby s dětmi do 3 let s kočárky aj.) se v zastavitelných plochách vymezují o minimální rozloze 500 m2 a minimální šířce 10m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určených pro odstavování a pohyb motorových vozidel.
Náš Vesec, o.s., děkuje svým sympatizantům za tento text.
Historie se opakuje: Místo přehrady sídliště 2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Z HISTORIE PROJEKTU VESECKÉ PŘEHRADY
1967 - Projekt na vybudování nádrže u Vesce je v územním plánu Liberce od roku 1967 - původně měla nádrž vody sloužit k průmyslovým účelům.
1993 - Záměr socialistického územního plánu byl (podle tiskové zprávy AKVA KB ze 4. 4. 1995) "v roce 1993 oprášen libereckými podnikateli a následovala řada jednání se zástupci radnice, protože šlo o něco víc než podnikatelský záměr.
Usnesením zastupitelstva města ze dne 26. 10. 1993 byl vyjádřen souhlas se záměrem vybudovat sportovně-rekreační areál, načež byla v prosinci téhož roku založena společnost AKVA KB s. r. o. V lednu 1994 byla mezi městem Liberec a společností uzavřena dohoda o spolupráci. ...
Na základě objednávky města byla vypracována urbanistická studie (s. r. o. ANTA a Ateliér Kaut) obsahující návrh řešení celého území a studie vlivu stavby na životní prostředí (Rustical B)."
březen 1994 - souhlas městského zastupitelstva s poskytnutím záruky za úvěr ve výši 15 milionů Kč pro firmu AKVA KB u IPB
15. června 1994 - ZO ČSOP Vlašim ( ing. Pavel Pešout, ing. Ivo Dobšíček a Pavel Křížek) dokončují první biologický posudek zadaný tehdejším vedoucím odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce Dr. Ctiradem Mikešem. Doporučují přehradu raději nestavět a území chránit.
7. července 1994 - pan Miroslav Křížek odesílá stížnost primátoru Drdovi - stěžuje si na zastavení prací na projektu (Město bylo objednatelem a firma ANTA dodavatelem)
říjen 1994 - firmou Rustical B dokončena studie E.I.A. "Dokumentace o hodnocení vlivu výstavby a provozu rekreační nádrže Vesec na životní prostředí"
- schválení vstupu města Liberce do firmy AKVA KB poslanci jeho zastupitelstva
31. ledna 1995 - konečné datum, do kdy mohli občané a občanská sdružení vznést připomínky ke studii E.I.A.
10. března 1995 - ve snaze předejít zbytečnému sporu svolávají odpůrci přehrady společné jednání s investorem, projektanty a zástupci Magistrátu města Liberce, žádají dopracování podrobnější studie území, ale nejsou vyslyšeni
22. května 1995 - proběhlo na radnici v Liberci veřejné projednání připomínek ke studii E.I.A. Většina občanů se dozvídá o zamýšleném projektu až při této příležitosti. Vzápětí vzniká ve Vesci Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka, které začalo sbírat podpisy pod Petici proti výstavbě rekreační nádrže Vesec. Proti stavbě přehrady se vyjadřuje i ekolog ing. Ivan Dejmal. Referát životního prostředí Okresního úřadu v Liberci žádá vrácení studie E.I.A. k dopracování.
červen 1995 - seminář o připravované přehradě pro poslance městského zastupitelstva, na kterém jim primátor města ing. Jiří Drda slíbil, že město se již nezaručí za další úvěr na výstavbu přehrady a ani se nebude finančně podílet na výstavbě. Po zásahu některých poslanců mohli na semináři vystoupit i odpůrci projektu, nejen jeho projektant (ateliér ANTA), investor (AKVA KB) a autor studie E.I.A. (ing. Pavel Beran - Rustical B).
2. srpna 1995 - Liberec navštívili náměstci ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák, ing. Aleš Šulc a vedoucí odboru hodnocení vlivů na životní prostředí ing. Obluk. Na setkání s ekologickými organizacemi, které zorganizoval územní odbor ministerstva pro libereckou oblast, se všichni zástupci MŽP zastávali projektu přehrady a používali stejné argumenty jako investor.
4. srpna 1995 - náměstek ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák podepsal souhlasné stanovisko na závěr procesu E.I.A. i přes četné zásadní výhrady občanských sdružení, občanů, referátu životního prostředí Okresního úřadu v Liberci a odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce.
28. prosince 1995 - MŽP vydalo vyjímku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných žicočichů, zařazených do kategorie kriticky a silně ohrožených druhů (mihule potoční, ještěrka živorodá, skokan štíhlý, pěnice vlašská) a zvláště chráněné rostliny (potočnice lékařská) pod č.j. 15351/95-OOP/5235/95.
8. března 1996 - ministr životního prostředí František Benda při své návštěvě Liberce podle deníku Liberecký den libereckému primátorovi řekl: "Proč se, Drdo, plazíte před Dětmi Země a spol., když chcete nádrž, postavte si ji. Stačí Vám souhlas Liberečanů." Odpověď primátora Jiřího Drdy prý zněla: "Ten máme, problém je v tom, že lidé, kteří výstavbu podporují, nejsou moc slyšet."
5. dubna 1996 - AKVA KB podala žádost o zahájení územního řízení. Stavební úřad v Liberci je zahájil.
duben 1996 - MŽP vydává souhlas s vynětím pozemků pro přehradu ze zemědělského půdního fondu, podobně vydává ministerstvo zemědělství souhlas s vynětím pozemků z lesního půdního fondu
červen 1996 - projednalo zastupitelstvo Liberce "Strategii tvorby územního plánu" a souhlasilo se změnou využití území v souladu s projektem vodní nádrže
9. srpna 1996 - Stavební úřad v Liberci vydává územní rozhodnutí na stavbu přehrady
15. června 1996 - proti výstavbě rekreačního areálu a přehrady ve Vesci se vyjadřuje geograf Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. z Palackého univerzity v Olomouci
15. září 1996 - ekolog a zoolog prom. biol. Pavel Pecina, CSc. ve svém odborném stanovisku odsoudil projekt firmy AKVA KB
19. září 1996 - píše své odborné vyjádření botanik a ekolog RNDr. Jan Květ, CSc. z Botanického ústavu ČAV, na jehož mínění se při své obhajobě přehrady ve Vesci odvolával bývalý ministr Benda. Jan Květ doporučuje přehradu raději nestavět a území vyhlásit za chráněné, stejně jako první posudek ZO ČSOP Vlašim.
22. října 1996 - zastupitelstvo Liberce odhlasovalo vystoupení města ze společnosti AKVA KB a jeho vyvázaní se z ručení za půjčku od IPB
29. října 1996 - Děti Země se odvolali proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu v Liberci k okresnímu úřadu
20. listopadu 1996 - podle soudu Stavebního a dopravního úřadu města Liberce nabylo územní rozhodnutí na veseckou přehradu právní moci
2. prosince 1996 - ve Vesci v hasičárně se konalo první veřejné shromáždění věnované výstavbě přehrady přímo v místě, kde by měla vyrůst. Zorganizovaly ho Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka a Děti Země. Poprvé na této besedě vystoupil i před místními obyvateli mgr. Marian Mikuš z AKVy KB. Shromáždění se zúčastnilo zhruba 80 lidí a vesměs se vyjádřili proti výstavbě přehrady.
1967 - Projekt na vybudování nádrže u Vesce je v územním plánu Liberce od roku 1967 - původně měla nádrž vody sloužit k průmyslovým účelům.
1993 - Záměr socialistického územního plánu byl (podle tiskové zprávy AKVA KB ze 4. 4. 1995) "v roce 1993 oprášen libereckými podnikateli a následovala řada jednání se zástupci radnice, protože šlo o něco víc než podnikatelský záměr.
Usnesením zastupitelstva města ze dne 26. 10. 1993 byl vyjádřen souhlas se záměrem vybudovat sportovně-rekreační areál, načež byla v prosinci téhož roku založena společnost AKVA KB s. r. o. V lednu 1994 byla mezi městem Liberec a společností uzavřena dohoda o spolupráci. ...
Na základě objednávky města byla vypracována urbanistická studie (s. r. o. ANTA a Ateliér Kaut) obsahující návrh řešení celého území a studie vlivu stavby na životní prostředí (Rustical B)."
březen 1994 - souhlas městského zastupitelstva s poskytnutím záruky za úvěr ve výši 15 milionů Kč pro firmu AKVA KB u IPB
15. června 1994 - ZO ČSOP Vlašim ( ing. Pavel Pešout, ing. Ivo Dobšíček a Pavel Křížek) dokončují první biologický posudek zadaný tehdejším vedoucím odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce Dr. Ctiradem Mikešem. Doporučují přehradu raději nestavět a území chránit.
7. července 1994 - pan Miroslav Křížek odesílá stížnost primátoru Drdovi - stěžuje si na zastavení prací na projektu (Město bylo objednatelem a firma ANTA dodavatelem)
říjen 1994 - firmou Rustical B dokončena studie E.I.A. "Dokumentace o hodnocení vlivu výstavby a provozu rekreační nádrže Vesec na životní prostředí"
- schválení vstupu města Liberce do firmy AKVA KB poslanci jeho zastupitelstva
31. ledna 1995 - konečné datum, do kdy mohli občané a občanská sdružení vznést připomínky ke studii E.I.A.
10. března 1995 - ve snaze předejít zbytečnému sporu svolávají odpůrci přehrady společné jednání s investorem, projektanty a zástupci Magistrátu města Liberce, žádají dopracování podrobnější studie území, ale nejsou vyslyšeni
22. května 1995 - proběhlo na radnici v Liberci veřejné projednání připomínek ke studii E.I.A. Většina občanů se dozvídá o zamýšleném projektu až při této příležitosti. Vzápětí vzniká ve Vesci Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka, které začalo sbírat podpisy pod Petici proti výstavbě rekreační nádrže Vesec. Proti stavbě přehrady se vyjadřuje i ekolog ing. Ivan Dejmal. Referát životního prostředí Okresního úřadu v Liberci žádá vrácení studie E.I.A. k dopracování.
červen 1995 - seminář o připravované přehradě pro poslance městského zastupitelstva, na kterém jim primátor města ing. Jiří Drda slíbil, že město se již nezaručí za další úvěr na výstavbu přehrady a ani se nebude finančně podílet na výstavbě. Po zásahu některých poslanců mohli na semináři vystoupit i odpůrci projektu, nejen jeho projektant (ateliér ANTA), investor (AKVA KB) a autor studie E.I.A. (ing. Pavel Beran - Rustical B).
2. srpna 1995 - Liberec navštívili náměstci ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák, ing. Aleš Šulc a vedoucí odboru hodnocení vlivů na životní prostředí ing. Obluk. Na setkání s ekologickými organizacemi, které zorganizoval územní odbor ministerstva pro libereckou oblast, se všichni zástupci MŽP zastávali projektu přehrady a používali stejné argumenty jako investor.
4. srpna 1995 - náměstek ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák podepsal souhlasné stanovisko na závěr procesu E.I.A. i přes četné zásadní výhrady občanských sdružení, občanů, referátu životního prostředí Okresního úřadu v Liberci a odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce.
28. prosince 1995 - MŽP vydalo vyjímku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných žicočichů, zařazených do kategorie kriticky a silně ohrožených druhů (mihule potoční, ještěrka živorodá, skokan štíhlý, pěnice vlašská) a zvláště chráněné rostliny (potočnice lékařská) pod č.j. 15351/95-OOP/5235/95.
8. března 1996 - ministr životního prostředí František Benda při své návštěvě Liberce podle deníku Liberecký den libereckému primátorovi řekl: "Proč se, Drdo, plazíte před Dětmi Země a spol., když chcete nádrž, postavte si ji. Stačí Vám souhlas Liberečanů." Odpověď primátora Jiřího Drdy prý zněla: "Ten máme, problém je v tom, že lidé, kteří výstavbu podporují, nejsou moc slyšet."
5. dubna 1996 - AKVA KB podala žádost o zahájení územního řízení. Stavební úřad v Liberci je zahájil.
duben 1996 - MŽP vydává souhlas s vynětím pozemků pro přehradu ze zemědělského půdního fondu, podobně vydává ministerstvo zemědělství souhlas s vynětím pozemků z lesního půdního fondu
červen 1996 - projednalo zastupitelstvo Liberce "Strategii tvorby územního plánu" a souhlasilo se změnou využití území v souladu s projektem vodní nádrže
9. srpna 1996 - Stavební úřad v Liberci vydává územní rozhodnutí na stavbu přehrady
15. června 1996 - proti výstavbě rekreačního areálu a přehrady ve Vesci se vyjadřuje geograf Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. z Palackého univerzity v Olomouci
15. září 1996 - ekolog a zoolog prom. biol. Pavel Pecina, CSc. ve svém odborném stanovisku odsoudil projekt firmy AKVA KB
19. září 1996 - píše své odborné vyjádření botanik a ekolog RNDr. Jan Květ, CSc. z Botanického ústavu ČAV, na jehož mínění se při své obhajobě přehrady ve Vesci odvolával bývalý ministr Benda. Jan Květ doporučuje přehradu raději nestavět a území vyhlásit za chráněné, stejně jako první posudek ZO ČSOP Vlašim.
22. října 1996 - zastupitelstvo Liberce odhlasovalo vystoupení města ze společnosti AKVA KB a jeho vyvázaní se z ručení za půjčku od IPB
29. října 1996 - Děti Země se odvolali proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu v Liberci k okresnímu úřadu
20. listopadu 1996 - podle soudu Stavebního a dopravního úřadu města Liberce nabylo územní rozhodnutí na veseckou přehradu právní moci
2. prosince 1996 - ve Vesci v hasičárně se konalo první veřejné shromáždění věnované výstavbě přehrady přímo v místě, kde by měla vyrůst. Zorganizovaly ho Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka a Děti Země. Poprvé na této besedě vystoupil i před místními obyvateli mgr. Marian Mikuš z AKVy KB. Shromáždění se zúčastnilo zhruba 80 lidí a vesměs se vyjádřili proti výstavbě přehrady.
4. prosince 1996 - v Třeboni na konferenci "Mokřady České republiky" vznikla "Deklarace na ochranu mokřadů v údolích Mlýnského a Lučního potoka u Liberce". Deklaraci podepsala řada významných vědců a odborných pracovníků z České republiky (např. i profesor Karel Kubát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem).
Náš Vesec, o.s., děkuje za možnost zveřejnění Dětem země, jejich archiv s ekologickými informacemi o Liberci je dostupný na adrese http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm; adresa původního článku je http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm.
Historie se opakuje: Místo přehrady sídliště 1
PŘEHRADA VE VESCI:
SOUČASNÝ STAV A NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU
K záměru vybudovat v údolí Lučního a Mlýnského potoka rekreační vodní nádrž Vesec se od jeho zveřejnění v roce 1994 sešla celá řada nových poznatků. Proto na jaře 1997 vznikla "Analýza možností využití údolí Mlýnského a Lučního potoka (Vesec)". V této studii její autoři - ekolog Ing. Ivan Dejmal a Ing.Arch. Ivan Plicka předkládají komplexní pohled na širší urbanistické, přírodní a společenské vztahy v dotčeném území. Z této analýzy vyplývá, že údolí Lučního a Mlýnského potoka je specifickým a výjimečně cenným územím navzdory tomu, že tato oblast s volnou, mimořádně zachovalou přírodou leží v bezprostředním sousedství urbanizovaného území soustavné zástavby města. Záměr vybudovat tam rekreační vodní nádrž nerespektuje ani tuto přírodní a sociální hodnotu, ani podmíněné limity území (např. dopravní neprostupnost).
Opakované biologické a botanické průzkumy z posledních dvou let potvrdily vysokou ekologickou stabilitu a hodnotu území, pokud jde o množství, různost typů i životaschopnost rostlin. Průzkumy doložily přes druhů 450 vyšších rostlin, 255 druhů hmyzu a 96 druhů obratlovců, 12 druhů ryb, 5 druhů obojživelníků, 63 druhů ptáků a 15 druhů savců. Z tohoto počtu je 11 druhů ohrožených, 7 druhů silně ohrožených a 1 druh - mihule potoční - kriticky ohrožený (viz seznam ohrožených druhů). Výskyt mihule indikuje kvalitu a výjimečnost přírodního prostředí, přestože toto území je v těsném sousedství velkoměsta. Svou polohou a velikostí je území předurčeno ke krátkým vycházkám a každodenní rekreaci obyvatel z přilehlé městské zástavby a také k výletům do širšího okolí (do oblasti Císařského kamene).
Autoři analýzy doporučují:
1. upustit od záměru výstavby rekreační nádrže Vesec
2. havarijní stav hráze Mlýnského rybníka řešit její opravou nebo rekonstrukcí spojenou s částečným a citlivým odbahněním rybníka
3. údolí Lučního a Mlýnského potoka i s přilehlým zalesněným masivem vrchu Císařský kámen vyhlásit a chránit jako „přírodní park";
4. lokality s koncentrovaným výskytem chráněných a vzácných přírodních druhů v nivě Lučního a Mlýnského potoka a v závěru Mlýnského rybníka vyhlásit a chránit jako přírodní rezervace;
pro lepší využití přírodních hodnot území zřídit v přírodním parku naučnou stezku;
5. zastavit rozvoj chatových kolonií v oblasti, vybudovat kanalizaci a umožnit transformaci na plochy k trvalému bydlení v rodinných domcích a tím změnit a snížit dnešní intenzitu pobytového využívání území;
6. v územích, která navazují na zástavbu města na východ a západ od osy území připustit jen extenzivní obytnou zástavbu a na ni vázanou občanskou vybavenost, aby byl aspoň částečně zachován současný přírodní krajině blízký ráz místa;
7. případnou větší potřebu vodních ploch k rekreaci v liberecké aglomeraci řešit zkvalitněním vody ve stávajících nádržích, popř. částečnou úpravou stávajících nádrží dosud nevyužívaných k rekreačním účelům, a tím zvětšit nabídku a vyhnout se tak obtížím spojeným s koncentrací většího počtu lidí na malém prostoru.
Odkaz na ohrožené druhy z údolí Lučního potoka
http://archivdz.wz.cz/dzlvdruc.htm
Náš Vesec, o.s., děkuje za možnost zveřejnění Dětem země, jejich archiv s ekologickými informacemi o Liberci je dostupný na adrese http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm; adresa původního článku je http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm.
Vesecké údolí v Libereckém deníku
V pátek, 26. 9. 2008, o dění ve Vesci informoval Liberecký deník. Vedle informací o plánované zástavbě a o důvodech nespokojenosti občanů Vesce, které prezentoval Jaromír Baxa, uvedl Ing. Jiří Ježek, jednatel developerské firmy, řadu zajímavých informací. Např.: „Nejedná se o žádné sídliště. Naopak chceme vystavět nadstandardní čtvrť, kterou chceme obklopit spoustou zeleně.“ Zároveň uvedl, že u Lučního potoka by mělo jít již jen o zástavbu dvoupatrových rodinných domů a vyšší domy by měly stát pouze podél současné silnice směrem k Tajchu (ul. Šumná). Ohrožení životního prostředí se developer také neobává a své přesvědčení opírá o skutečnost, že bude stavět jen "na louce" a výstavba nebude znamenat kácení stromů.
„Co se týká dopravní obslužnosti, i zde nabízíme v naší studii řešení. Počítáme s vybudováním zcela nové dostatečně dimenzované silnice,“ tlumí obavy Jiří Ježek. S tím, že stávající komunikace, ul. Šumná, má být po dohodě s městem ponechána jako stezka pro chodce a cyklisty.
http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/vesecti-protestuji-proti-vystavbe-viladomu20080926.html
Stanovisko k výrokům Ing. Jiřího Ježka:
Bytový soubor s 300 byty a cca 700 obyvateli (více než má řada obcí Libereckého kraje - Oldřichov v Hájích např.) není ničím jiným než sídlištěm. Navrhovaný projekt navíc prezentuje špatné sídliště, ve kterém chybí veřejná prostranství. Ta má suplovat jeden objekt občanské vybavenosti a několik hřišť, ta jsou však příliš vzdálená od většiny objektů. Investor argumentující plánovanou výsadbou zeleně evidentně nechápe, jak se zeleň odlišuje od veřejného prostoru: zeleň = skupina stromů, trávník apod. jakékoliv velikosti, který krášlí plochy mezi budovami. Nejsou na ní kladeny žádné požadavky ve smyslu minimálního rozměru... Naproti tomu pozemky veřejných prostranství (využitelných k aktivnímu trávení volného času) k užívání osobami uvedených v §2 odst. 2 písm. e zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (např. těhotné ženy, osoby s dětmi do 3 let s kočárky aj.) se v zastavitelných plochách vymezují o minimální rozloze 500 m2 a minimální šířce 10m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určených pro odstavování a pohyb motorových vozidel.
Ohrožení přírody nespočívá jen v přímém vyhubení nějakých druhů. Navrhovaná výstavba hrozí změnou vodního režimu v krajině, hlukem, zvýšeným pohybem lidí a tím ztrátou klidu pro zvířata atp., čímž ohrožuje ekosystém Lučního potoka nepřímo. I bez bagru.
Nová komunikace bude zaústěna do stávajících komunikací (Dlouhá, Nedbalova), kde se nemohou v současné době vyhnout dvě auta. Následně tyto ulice ústí do již tak vytížené ulice Česká. Návrh tyto souvislosti neřeší vůbec nijak. Dohoda s městem na tom, že se stávající ulice Šumná stane stezkou pro cyklisty a pěší, je pěkné gesto, o jehož praktickém dopadu pochybujeme. V případě související výstavby nad ulicí Šumná bude tato komunikace jedinou možnou příjezdovou cestou.
Za Náš Vesec Jaromír Baxa
čtvrtek 25. září 2008
Ze serveru www.nasliberec.cz
| Občané Vesce nechtějí sídliště u Tajchu | RUBRIKA: Aktuality |
Navržená zástavba bytových domů se třemi sty byty mezi současnou silničkou k rybníku Tajch a Lučním potokem v liberecké čtvrti Vesec vyvolala mohutnou vlnu nesouhlasu mezi místními obyvateli. Lidem se nelíbí, že by mělo dojít k zástavbě dalších luk v oblasti, která slouží jako rekreační a odpočinková zóna pro stále větší část Liberce – spolu s tím, jak se v betonu utápí kdysi populární místa jako Zelené údolí nebo tzv. Rušička. Nemluvě o tom, že se jedná o krásnou krajinu, jejíž ráz by byl navždy ztracen a zničen.Pobouření vzbudila i navržená forma zástavby, kterou má tvořit řada šestipodlažních domů doplněná zástavbou čtyřpodlažních řadových domů. Nové sídliště tak vyvolává dojem nenasytnosti investorů, kteří jsou ochotni v zájmu vysokého výdělku zničit vše, čím je lokalita cenná. Připomeňme, že za návrhem stojí developerská firma Duha Invest, za kterou stojí bývalý liberecký primátor J. Ježek.
Jako „za komunistů“...
Uvedený návrh na změnu územního plánu připomněl snahy města ze 70. - 90. let postavit v této lokalitě nejdříve velkou přehradní nádrž a pozdější pokus o rezidenční čtvrť Zahradní město z konce 90. let. Všem těmto plánům se do té doby dařilo místním zabránit, ačkoliv současný územní plán se zástavbou části luk v uvedené lokalitě počítal.
Mělo však jít jen o několik domů těsně u silnice, většina území měla zůstat jako trvalý travní porost. Argumenty přitom byly a jsou pořád stejné: zachování krajinného rázu, dopravní obslužnosti a ochrana životního prostředí, jen konkrétně doprava se stala mnohem vážnějším problémem než před třiceti lety.
Neřešená doprava a dopady na životní prostředí.
Z předložených návrhů developera, které byly přiloženy k žádosti o změnu územního plánu, plyne v případě schválení řada problémů i do budoucna: Plán na 300 bytů znamená v relativně krátkém období po dokončení zatížení lokality minimálně 500 dalšími automobily, které budou muset nejen někde parkovat, ale také někudy jezdit.
Návrh sice počítá s novou komunikací o dostatečné šířce uprostřed navrhované zástavby, ale tato komunikace navazuje na ulice Dlouhá, Nedbalova a Šumná, jejichž šířka je okolo 2,5 metru a dvě auta se na ních dnes prakticky nevyhnou. Lze tedy očekávat, že v budoucnu dojde k tlaku na rozšíření těchto komunikací, aby byla umožněna vůbec nějaké dopravní obslužnost tohoto území.
Ani rozšíření ale nebude dostatečným řešením, protože všechny ústí do ulice Česká, která je již dnes v době špiček na hranici propustnosti. Většina aut z uvedené lokality pak bude nejspíše projíždět do centra města přes Poštovní náměstí či přes Zelené údolí, kde jsou již dnes fronty srovnatelné s Růžodolským “sněhulákem” (soustava kruhových objezdů u Globusu).
Proti jsou i ekologové, kteří upozorňují, že plánovaná zástavba vyvolá tlak, který zlikviduje ekosystém Lučního potoka, který je chráněný v rámci programu Natura 2000. Návrh se nelíbí ani rybářům, kteří se také obávají vymizení druhové rozmanitosti jak v Lučním potoce, tak ve Veseckém rybníce.
Lidé podepisují petici
Nespokojení občané již sestavili petici, kterou za týden podepsalo přes 500 obyvatel a nyní připravují k registraci občanské sdružení Náš Vesec, které by se chtělo dlouhodobě zasazovat o rozvoj Vesce v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Není jejich chybou, že to znamená především obranu proti zájmům developerů. Cítí, že pod tlakem se ocitá celá čtvrť, nejen tato “jedna louka”. Mají obavu, že jde o první vlaštovku, po které budou následovat další a argumenty o ochraně životního prostředí a krajinného rázu najednou ztratí svoji oporu, protože nejcennější území zmizí pod betonem.
Vyzývají proto všechny, kterým osud Veseckého údolí není lhostejný, aby svým podpisem podpořili úspěch petiční akce a třeba se i ke zmíněnému občanskému sdružení připojiili. Mohou tak učinit na emailovou adresu autora článku:
(jaromir.baxa@gmail.com).
Vedle fotek současného Veseckého údolí si můžete stáhnout zamýšlený plán developerů.
úterý 23. září 2008
Změna programu
Ve čtvrtek 25.9.2008 mělo proběhnout jednání o změně územního plánu ve Vesci. Tento bod programu se odkládá na neurčito (zřejmě změna programu).
BUDEME VÁS INFORMOVAT, AŽ TOTO JEDNÁNÍ BUDE PROBÍHAT!
pondělí 22. září 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)