Soulad návrhu s územním plánem

Záměr vyvolává změnu územního plánu města Liberec (dále jen ÚPML).
Oproti ÚPML záměr rozšiřuje plochu bydlení městského i na volné nezastavěné území, kde je v současné době navržený trvalý travní porost (TTP) a ostatní plochy v krajině.

Dle schválených regulativů ÚPML výška a hmota objektů musí respektovat okolní zástavbu , nepřijatelné jsou výškové a hmotové dominanty narušující architektonický charakter území a významné průhledy (str. 49 regulativů).
Navržené objekty toto nerespektují, jejich hmota i navržená polažnost převyšují okolní zástavbu tvořenou jednotlivými rodinnými domy s max. výškou 2NP a podkroví.
Území je únosné pro cca max. 4NP objekty včetně podkroví, tzv. viladomy menších rozměrů, ale stávající regulativy ÚPML pro bydlení městské neřeší prostorovou regulaci (a to jak výškovou regulaci, tak intenzitu využití pozemků, takže na plochách bydlení městského je možno realizovat i například 12ti podlažní věžové domy s hustotou zastavěného území 400 obyv./ha (sídliště Rochlice).

Navrhovaných cca 300 bytových jednotek přináší do území dalších minimálně 600-750 obyvatel, což vyvolává zvýšenou dopravní zátěž území, které na to ovšem není vůbec připravené.

Předložená studie záměru mění dopravní koncepci v dané lokalitě. V ÚPML navržená místní obslužná komunikace (KMO) propojující ulici Dlouhou a Šumnou nebyla realizována. Dále předložená studie se zásadně odchyluje od záměru ÚPML. Plochy pro bydlení městské jsou rozšířeny až do nivy bezejmenného potoka – levostranného přítoku Lučního potoka. Dochází tak k likvidaci přirozených přírodních prvků v území a k likvidaci záměru ÚPML. Navržené malé vodní nádrže s doprovodnou zelení.

Dopravní obslužnost navrhované výstavby je navržena po nové místní obslužné komunikaci, ve studii však chybí její širší vztahy a vazby na okolí. V tomto ohledu studie nerespektuje v ÚPML navržené dopravní řešení – pokračování místní obslužné komunikace ulicí Dlouhou s vyústěním do kruhové křižovatky u ulice České s navrženou obsluhou tomhoto území prostředky městské hromadné dopravy (též VPS D17). Studii zaúsťuje obslužnou komunikaci do ulice Nedbalovy, která nemá odpovídající parametry včetně problematického napojení na ulici Českou a bude velmi problematické je realizovat.
Pokud by nedošlo k naplnění ÚPML – zajištění MHD procházející novou MOK, byla by docházková vzdálenost z těžiště plochy cca 600 m na nejbližší zastávku MHD.

Záměr je oproti ÚPML cca 2,5 × plošně rozsáhlejší a přináší do území neúměrnou zátěž území a to jak novými obyvateli, tak především dopravou individuální (cca 300 aut, pro která bude nutno v ploše vybudovat odpovídající parkovací stání. Hustota zástavby nekoresponduje příliš ani s pojmem Zahradní město, kde má být velký podíl zeleně s rozptýlenými objekty bydlení. ÚPML navrhuje v území Šumná – Dlouhá (Zahradní město) 210 bytů, z toho 50 v RD.
Studie naopak navrhuje jen v druhé etapě 300 bytů!!! To je o 1/3 více než v ÚPML a na výrazně menší ploše. kolik bytů je nyní projektováno v 1. etapě při ulici Nedbalově a nad ulicí Šumnou směrem k hřbitovu není známo.

V rámci studie se navrhuje v podstatě až jednolitá uliční zástavba sestupující do přírodně cenné údolní nivy Lučního potoka (ze zákona významný krajinný prvek, prochází jím lokální biokoridor a Evropsky významná lokalita CZ0513254.

Veřejné prostranství je v navrhovaném souboru suplováno polyfunkčním objektem v okrajové části lokality. Při řešení takto velkého souboru, počtem obyvatel přesahujícím velikost např. Oldřichova v Hájích, Křížan a dalších obcí, by zasluhovalo vymezení veřejných prostranství větší pozornost. Bylo by dobré, aby i v budoucnu u takto velkých projektů bylo respektováno, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu je 12 metrů. Pozemky veřejných prostranství určených k užívání osobami uvedených v §2 odst. 2 písm. e zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění (např. těhotné ženy, osoby s dětmi do 3 let s kočárky aj.) se v zastavitelných plochách vymezují o minimální rozloze 500 m2 a minimální šířce 10m ve vzájemných docházkových vzdálenostech 300m. Do této rozlohy se nezapočítává dopravní prostor místní komunikace určených pro odstavování a pohyb motorových vozidel.

Náš Vesec, o.s., děkuje svým sympatizantům za tento text.

Historie se opakuje: Místo přehrady sídliště 2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Z HISTORIE PROJEKTU VESECKÉ PŘEHRADY
1967 - Projekt na vybudování nádrže u Vesce je v územním plánu Liberce od roku 1967 - původně měla nádrž vody sloužit k průmyslovým účelům.

1993 - Záměr socialistického územního plánu byl (podle tiskové zprávy AKVA KB ze 4. 4. 1995) "v roce 1993 oprášen libereckými podnikateli a následovala řada jednání se zástupci radnice, protože šlo o něco víc než podnikatelský záměr.
Usnesením zastupitelstva města ze dne 26. 10. 1993 byl vyjádřen souhlas se záměrem vybudovat sportovně-rekreační areál, načež byla v prosinci téhož roku založena společnost AKVA KB s. r. o. V lednu 1994 byla mezi městem Liberec a společností uzavřena dohoda o spolupráci. ...
Na základě objednávky města byla vypracována urbanistická studie (s. r. o. ANTA a Ateliér Kaut) obsahující návrh řešení celého území a studie vlivu stavby na životní prostředí (Rustical B)."

březen 1994 - souhlas městského zastupitelstva s poskytnutím záruky za úvěr ve výši 15 milionů Kč pro firmu AKVA KB u IPB

15. června 1994 - ZO ČSOP Vlašim ( ing. Pavel Pešout, ing. Ivo Dobšíček a Pavel Křížek) dokončují první biologický posudek zadaný tehdejším vedoucím odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce Dr. Ctiradem Mikešem. Doporučují přehradu raději nestavět a území chránit.

7. července 1994 - pan Miroslav Křížek odesílá stížnost primátoru Drdovi - stěžuje si na zastavení prací na projektu (Město bylo objednatelem a firma ANTA dodavatelem)

říjen 1994 - firmou Rustical B dokončena studie E.I.A. "Dokumentace o hodnocení vlivu výstavby a provozu rekreační nádrže Vesec na životní prostředí"

- schválení vstupu města Liberce do firmy AKVA KB poslanci jeho zastupitelstva

31. ledna 1995 - konečné datum, do kdy mohli občané a občanská sdružení vznést připomínky ke studii E.I.A.

10. března 1995 - ve snaze předejít zbytečnému sporu svolávají odpůrci přehrady společné jednání s investorem, projektanty a zástupci Magistrátu města Liberce, žádají dopracování podrobnější studie území, ale nejsou vyslyšeni

22. května 1995 - proběhlo na radnici v Liberci veřejné projednání připomínek ke studii E.I.A. Většina občanů se dozvídá o zamýšleném projektu až při této příležitosti. Vzápětí vzniká ve Vesci Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka, které začalo sbírat podpisy pod Petici proti výstavbě rekreační nádrže Vesec. Proti stavbě přehrady se vyjadřuje i ekolog ing. Ivan Dejmal. Referát životního prostředí Okresního úřadu v Liberci žádá vrácení studie E.I.A. k dopracování.

červen 1995 - seminář o připravované přehradě pro poslance městského zastupitelstva, na kterém jim primátor města ing. Jiří Drda slíbil, že město se již nezaručí za další úvěr na výstavbu přehrady a ani se nebude finančně podílet na výstavbě. Po zásahu některých poslanců mohli na semináři vystoupit i odpůrci projektu, nejen jeho projektant (ateliér ANTA), investor (AKVA KB) a autor studie E.I.A. (ing. Pavel Beran - Rustical B).

2. srpna 1995 - Liberec navštívili náměstci ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák, ing. Aleš Šulc a vedoucí odboru hodnocení vlivů na životní prostředí ing. Obluk. Na setkání s ekologickými organizacemi, které zorganizoval územní odbor ministerstva pro libereckou oblast, se všichni zástupci MŽP zastávali projektu přehrady a používali stejné argumenty jako investor.

4. srpna 1995 - náměstek ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák podepsal souhlasné stanovisko na závěr procesu E.I.A. i přes četné zásadní výhrady občanských sdružení, občanů, referátu životního prostředí Okresního úřadu v Liberci a odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce.

28. prosince 1995 - MŽP vydalo vyjímku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných žicočichů, zařazených do kategorie kriticky a silně ohrožených druhů (mihule potoční, ještěrka živorodá, skokan štíhlý, pěnice vlašská) a zvláště chráněné rostliny (potočnice lékařská) pod č.j. 15351/95-OOP/5235/95.

8. března 1996 - ministr životního prostředí František Benda při své návštěvě Liberce podle deníku Liberecký den libereckému primátorovi řekl: "Proč se, Drdo, plazíte před Dětmi Země a spol., když chcete nádrž, postavte si ji. Stačí Vám souhlas Liberečanů." Odpověď primátora Jiřího Drdy prý zněla: "Ten máme, problém je v tom, že lidé, kteří výstavbu podporují, nejsou moc slyšet."

5. dubna 1996 - AKVA KB podala žádost o zahájení územního řízení. Stavební úřad v Liberci je zahájil.

duben 1996 - MŽP vydává souhlas s vynětím pozemků pro přehradu ze zemědělského půdního fondu, podobně vydává ministerstvo zemědělství souhlas s vynětím pozemků z lesního půdního fondu

červen 1996 - projednalo zastupitelstvo Liberce "Strategii tvorby územního plánu" a souhlasilo se změnou využití území v souladu s projektem vodní nádrže

9. srpna 1996 - Stavební úřad v Liberci vydává územní rozhodnutí na stavbu přehrady

15. června 1996 - proti výstavbě rekreačního areálu a přehrady ve Vesci se vyjadřuje geograf Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. z Palackého univerzity v Olomouci

15. září 1996 - ekolog a zoolog prom. biol. Pavel Pecina, CSc. ve svém odborném stanovisku odsoudil projekt firmy AKVA KB

19. září 1996 - píše své odborné vyjádření botanik a ekolog RNDr. Jan Květ, CSc. z Botanického ústavu ČAV, na jehož mínění se při své obhajobě přehrady ve Vesci odvolával bývalý ministr Benda. Jan Květ doporučuje přehradu raději nestavět a území vyhlásit za chráněné, stejně jako první posudek ZO ČSOP Vlašim.

22. října 1996 - zastupitelstvo Liberce odhlasovalo vystoupení města ze společnosti AKVA KB a jeho vyvázaní se z ručení za půjčku od IPB

29. října 1996 - Děti Země se odvolali proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu v Liberci k okresnímu úřadu

20. listopadu 1996 - podle soudu Stavebního a dopravního úřadu města Liberce nabylo územní rozhodnutí na veseckou přehradu právní moci

2. prosince 1996 - ve Vesci v hasičárně se konalo první veřejné shromáždění věnované výstavbě přehrady přímo v místě, kde by měla vyrůst. Zorganizovaly ho Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka a Děti Země. Poprvé na této besedě vystoupil i před místními obyvateli mgr. Marian Mikuš z AKVy KB. Shromáždění se zúčastnilo zhruba 80 lidí a vesměs se vyjádřili proti výstavbě přehrady.

4. prosince 1996 - v Třeboni na konferenci "Mokřady České republiky" vznikla "Deklarace na ochranu mokřadů v údolích Mlýnského a Lučního potoka u Liberce". Deklaraci podepsala řada významných vědců a odborných pracovníků z České republiky (např. i profesor Karel Kubát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem).

Náš Vesec, o.s., děkuje za možnost zveřejnění Dětem země, jejich archiv s ekologickými informacemi o Liberci je dostupný na adrese http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm; adresa původního článku je http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm.