1967 - Projekt na vybudování nádrže u Vesce je v územním plánu Liberce od roku 1967 - původně měla nádrž vody sloužit k průmyslovým účelům.
1993 - Záměr socialistického územního plánu byl (podle tiskové zprávy AKVA KB ze 4. 4. 1995) "v roce 1993 oprášen libereckými podnikateli a následovala řada jednání se zástupci radnice, protože šlo o něco víc než podnikatelský záměr.
Usnesením zastupitelstva města ze dne 26. 10. 1993 byl vyjádřen souhlas se záměrem vybudovat sportovně-rekreační areál, načež byla v prosinci téhož roku založena společnost AKVA KB s. r. o. V lednu 1994 byla mezi městem Liberec a společností uzavřena dohoda o spolupráci. ...
Na základě objednávky města byla vypracována urbanistická studie (s. r. o. ANTA a Ateliér Kaut) obsahující návrh řešení celého území a studie vlivu stavby na životní prostředí (Rustical B)."
březen 1994 - souhlas městského zastupitelstva s poskytnutím záruky za úvěr ve výši 15 milionů Kč pro firmu AKVA KB u IPB
15. června 1994 - ZO ČSOP Vlašim ( ing. Pavel Pešout, ing. Ivo Dobšíček a Pavel Křížek) dokončují první biologický posudek zadaný tehdejším vedoucím odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce Dr. Ctiradem Mikešem. Doporučují přehradu raději nestavět a území chránit.
7. července 1994 - pan Miroslav Křížek odesílá stížnost primátoru Drdovi - stěžuje si na zastavení prací na projektu (Město bylo objednatelem a firma ANTA dodavatelem)
říjen 1994 - firmou Rustical B dokončena studie E.I.A. "Dokumentace o hodnocení vlivu výstavby a provozu rekreační nádrže Vesec na životní prostředí"
- schválení vstupu města Liberce do firmy AKVA KB poslanci jeho zastupitelstva
31. ledna 1995 - konečné datum, do kdy mohli občané a občanská sdružení vznést připomínky ke studii E.I.A.
10. března 1995 - ve snaze předejít zbytečnému sporu svolávají odpůrci přehrady společné jednání s investorem, projektanty a zástupci Magistrátu města Liberce, žádají dopracování podrobnější studie území, ale nejsou vyslyšeni
22. května 1995 - proběhlo na radnici v Liberci veřejné projednání připomínek ke studii E.I.A. Většina občanů se dozvídá o zamýšleném projektu až při této příležitosti. Vzápětí vzniká ve Vesci Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka, které začalo sbírat podpisy pod Petici proti výstavbě rekreační nádrže Vesec. Proti stavbě přehrady se vyjadřuje i ekolog ing. Ivan Dejmal. Referát životního prostředí Okresního úřadu v Liberci žádá vrácení studie E.I.A. k dopracování.
červen 1995 - seminář o připravované přehradě pro poslance městského zastupitelstva, na kterém jim primátor města ing. Jiří Drda slíbil, že město se již nezaručí za další úvěr na výstavbu přehrady a ani se nebude finančně podílet na výstavbě. Po zásahu některých poslanců mohli na semináři vystoupit i odpůrci projektu, nejen jeho projektant (ateliér ANTA), investor (AKVA KB) a autor studie E.I.A. (ing. Pavel Beran - Rustical B).
2. srpna 1995 - Liberec navštívili náměstci ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák, ing. Aleš Šulc a vedoucí odboru hodnocení vlivů na životní prostředí ing. Obluk. Na setkání s ekologickými organizacemi, které zorganizoval územní odbor ministerstva pro libereckou oblast, se všichni zástupci MŽP zastávali projektu přehrady a používali stejné argumenty jako investor.
4. srpna 1995 - náměstek ministra životního prostředí JUDr. Pavel Dvořák podepsal souhlasné stanovisko na závěr procesu E.I.A. i přes četné zásadní výhrady občanských sdružení, občanů, referátu životního prostředí Okresního úřadu v Liberci a odboru životního prostředí Magistrátu města Liberce.
28. prosince 1995 - MŽP vydalo vyjímku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných žicočichů, zařazených do kategorie kriticky a silně ohrožených druhů (mihule potoční, ještěrka živorodá, skokan štíhlý, pěnice vlašská) a zvláště chráněné rostliny (potočnice lékařská) pod č.j. 15351/95-OOP/5235/95.
8. března 1996 - ministr životního prostředí František Benda při své návštěvě Liberce podle deníku Liberecký den libereckému primátorovi řekl: "Proč se, Drdo, plazíte před Dětmi Země a spol., když chcete nádrž, postavte si ji. Stačí Vám souhlas Liberečanů." Odpověď primátora Jiřího Drdy prý zněla: "Ten máme, problém je v tom, že lidé, kteří výstavbu podporují, nejsou moc slyšet."
5. dubna 1996 - AKVA KB podala žádost o zahájení územního řízení. Stavební úřad v Liberci je zahájil.
duben 1996 - MŽP vydává souhlas s vynětím pozemků pro přehradu ze zemědělského půdního fondu, podobně vydává ministerstvo zemědělství souhlas s vynětím pozemků z lesního půdního fondu
červen 1996 - projednalo zastupitelstvo Liberce "Strategii tvorby územního plánu" a souhlasilo se změnou využití území v souladu s projektem vodní nádrže
9. srpna 1996 - Stavební úřad v Liberci vydává územní rozhodnutí na stavbu přehrady
15. června 1996 - proti výstavbě rekreačního areálu a přehrady ve Vesci se vyjadřuje geograf Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. z Palackého univerzity v Olomouci
15. září 1996 - ekolog a zoolog prom. biol. Pavel Pecina, CSc. ve svém odborném stanovisku odsoudil projekt firmy AKVA KB
19. září 1996 - píše své odborné vyjádření botanik a ekolog RNDr. Jan Květ, CSc. z Botanického ústavu ČAV, na jehož mínění se při své obhajobě přehrady ve Vesci odvolával bývalý ministr Benda. Jan Květ doporučuje přehradu raději nestavět a území vyhlásit za chráněné, stejně jako první posudek ZO ČSOP Vlašim.
22. října 1996 - zastupitelstvo Liberce odhlasovalo vystoupení města ze společnosti AKVA KB a jeho vyvázaní se z ručení za půjčku od IPB
29. října 1996 - Děti Země se odvolali proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu v Liberci k okresnímu úřadu
20. listopadu 1996 - podle soudu Stavebního a dopravního úřadu města Liberce nabylo územní rozhodnutí na veseckou přehradu právní moci
2. prosince 1996 - ve Vesci v hasičárně se konalo první veřejné shromáždění věnované výstavbě přehrady přímo v místě, kde by měla vyrůst. Zorganizovaly ho Občanské sdružení za záchranu a zvelebení přírodního prostředí Mlýnského a Lučního potoka a Děti Země. Poprvé na této besedě vystoupil i před místními obyvateli mgr. Marian Mikuš z AKVy KB. Shromáždění se zúčastnilo zhruba 80 lidí a vesměs se vyjádřili proti výstavbě přehrady.
4. prosince 1996 - v Třeboni na konferenci "Mokřady České republiky" vznikla "Deklarace na ochranu mokřadů v údolích Mlýnského a Lučního potoka u Liberce". Deklaraci podepsala řada významných vědců a odborných pracovníků z České republiky (např. i profesor Karel Kubát z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem).
Náš Vesec, o.s., děkuje za možnost zveřejnění Dětem země, jejich archiv s ekologickými informacemi o Liberci je dostupný na adrese http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm; adresa původního článku je http://archivdz.wz.cz/dzlibecz.htm.
